Od fotbalu k ESG: když se dva světy potkají
Bývalý profesionální fotbalista a dnes ESG manažer Skupiny Tipsport Martin Šlapák stojí na průsečíku sportu a udržitelnosti – a právě on je tím, kdo tyto dva světy přirozeně propojuje. V rozhovoru mluví o své plynulé cestě od fotbalu k řízení strategických témat, o důležitosti dat, o výzvách pro Skupinu Tipsport a také o tom, jak může sport měnit společenské i environmentální chování milionů lidí.
Na úvod se podívejme do minulosti. Jak se z profesionálního fotbalisty stane ESG manažer? Byla to postupná změna, nebo zásadní zlom ve vašem profesním směřování?
„Jednoznačně to byla postupná změna. Začalo to ve chvíli, kdy jsem si uvědomil, že už ze mě žádný velký fotbalista nebude. Do té doby jsem žil v profesionálním sportu, což je taková bublina, kde člověk často nevnímá běžný svět kolem sebe. Když tato etapa skončila, musel jsem si najít novou cestu. Začal jsem studovat, pracovat a postupně se rozkoukávat v úplně normálním, nefotbalovém životě.
Martin Šlapák v zápase proti Spartě Praha.
Po nějaké době jsem se dostal do recyklační společnosti – jediné ve střední Evropě zaměřené na recyklaci autobaterií. Tam jsem se propracoval do manažerské pozice, kde jsem vedl projekt ESG a zároveň jsem měl na starosti oddělení řízení kvality. Právě tam jsem poprvé pochopil smysl dat, procesů a dlouhodobé změny.
Ale srdce mě vždycky táhlo ke sportu. A táhne dodnes. Takže když se objevila příležitost vstoupit do Skupiny Tipsport, bylo moje rozhodnutí v podstatě jasné. Po roce a čtvrt cítím, že jsem přesně tam, kde mám být – na hranici sportu a udržitelnosti.“
Konfrontace Martina Šlapáka a Tomáše Řepky.
Co jste si z fotbalové kariéry přinesl do své současné práce? Pomáhá vám sportovní myšlení při udržitelnosti?
„Trpělivost, týmovost a chuť vítězit. A také schopnost nezhroutit se, když se něco nepovede. Profesionální sport mě naučil dívat se na věci kriticky a zvládat kritiku – protože ta je v určitých fázích na denním pořádku. To z vás udělá silnějšího a ‚otlučeného‘ člověka.“
Kdy jste si poprvé uvědomil, že právě ESG a společenská odpovědnost jsou oblasti, kterým se chcete věnovat naplno?
„Tyhle věci ke mně přicházely postupně. Ale naplno jsem si uvědomil, že mě téma dekarbonizace, snižování energetické náročnosti a celkově práce s daty a reportingem opravdu baví, už v předchozím zaměstnání. Tam to nebyl jen projekt navíc, ale přirozená součást fungování firmy – a já v tom poprvé viděl smysl, systém a možnost něco skutečně ovlivnit.
Zároveň jsem si začal více uvědomovat rozdíl mezi tím, co v Česku tradičně děláme dobře – tedy klasickou společenskou odpovědnost – a tím, co znamená ESG. CSR je důležité a je skvělé, že ho firmy umídělat. Ale ESG je něco jiného. Je to o datech, měření vlastních dopadů, chápání rizik a jejich přetavení do konkrétních kroků a strategie. A právě tohle mě začalo přitahovat nejvíc – ten moment, kdy udržitelnost přestává být hezký projekt a stává se smysluplným řízením firmy.“
Co vlastně ESG znamená a proč je pro Skupinu Tipsport důležité
„ESG nám pomáhá řídit rizika, snižovat náklady, posilovat partnerství ve sportu a budovat moderní a důvěryhodnou firmu. Neděláme to proto, že musíme, ale proto, že to chceme dělat správně a dlouhodobě udržitelně. Do roku 2027 musíme mít nastavené procesy tak, abychom dokázali v auditovatelné podobě vydat povinnou zprávu o udržitelnosti společně s výroční zprávou. I to je pro skupinu zásadní – jde o důležité legislativní zajištění a potvrzení naší transparentnosti.“
Martin Šlapák v Doosan Areně.
Jaké jsou vaše krátkodobé a dlouhodobé cíle v rámci pracovních úkolů?
„Krátkodobý cíl je mít připravenou pracovní verzi tří konsolidačních zpráv o udržitelnosti, abychom si interně ukázali, kde máme ještě mezery a co zlepšit – myslím tím povinný reporting. Také je pro mě prioritou mít do poloviny prosince připravenou komunikační ESG zprávu o udržitelnosti celé skupiny. Ty dlouhodobé si zatím nechám pro sebe – čekáme na schválení strategie udržitelnosti skupiny, kde budou jasně definované.“
Martin Šlapák aktuálně.
Které aktivity Skupiny Tipsport vnímáte jako největší úspěch nebo krok správným směrem?
„Významnou roli hraje Nadace, která je klíčovým pilířem společenské odpovědnosti a udržitelnosti celé skupiny. Právě ona realizuje zásadní externí projekty – od podpory komunitního rozvoje v regionech, přes investice do sportu a snižování jeho dopadu na životní prostředí, až po rozvoj elektromobility a další iniciativy. Za opravdu velký regionální, ale v podstatě i celorepublikový úspěch považuji výstavbu, otevření a provozování školy Via – šlo o významný a pozitivní krok celé skupiny. V oblasti ESG bude dalším správným směrem, pokud se skupina zaměří na reálné, ekonomicky proveditelné kroky ke snižování své uhlíkové stopy a dlouhodobé odpovědnosti vůči životnímu prostředí. A zároveň bude klást důraz na rizika spojená s jejím dopadem – například v oblasti zodpovědného hraní.“
Nedávno jste se stal ambasadorem projektu Sport bez odpadu. Jak tuto roli vnímáte?
„Svoji roli vnímám především v komunikaci a vzdělávání v oblasti udržitelnosti v profesionálním fotbale. Témata jako mobilita fanoušků, nakládání s odpady, uhlíková stopa klubů, požadavky UEFA a dalších fotbalových asociací či příklady dobré praxe ze zahraničí jsou podle mě klíčové oblasti, které by měl ambasador udržitelnosti aktivně rozvíjet, podporovat a přenášet do domácího prostředí.“
V čem podle vás projekt Sport bez odpadu mění vnímání fanoušků i klubů?
„Sport bez odpadu reálně pomáhá s odpadovým hospodářstvím klubů. Je ale důležité říct, že každý klub je jiný a každý potřebuje osobní přístup při nastavování opatření. Snažíme se, aby si fanoušci díky projektu uvědomili, že je normální starat se o své okolí, o přírodu a o lidi kolem sebe. A aby kluby vnímaly potřeby fanoušků, místních obyvatel i partnerů – a vytvářely udržitelné podmínky, díky kterým se budeme na stadionu cítit jako doma.“
Během hracího víkendu 5.–7. prosince budou na stadionech Chance ligy i mimo ně připraveny aktivity, které fanouškům připomenou, že sport a odpovědný přístup k přírodě patří k sobě.
Tým nadace během návštěvy Doosan Areny.
Fotbal má obrovskou společenskou sílu. Jak s ní pracovat, tak, aby pomáhala šířit myšlenky odpovědného přístupu k přírodě?
„Je povinností fotbalového prostředí starat se o své okolí a o své environmentální i sociální dopady. Fotbal ovlivňuje miliony lidí po celém světě, má své hrdiny, emoce a obrovský dosah. Právě proto dokáže inspirovat lidi k tomu, aby se stali součástí klubu – a tím i součástí jeho udržitelnosti a jeho DNA.“
Jaké jsou vaše osobní zkušenosti z návštěv stadionů – vnímáte, že se situace zlepšuje?
„Určitě se to zlepšuje, a to i díky iniciativě Sport bez odpadu. Ale pořád jsme na začátku. Podle mých zkušeností jsou kluby velmi pozitivně naladěné a mají chuť věci měnit. Momentálně jim ale chybí lidské zdroje.“
Kde vidíte největší potenciál do budoucna – v infrastruktuře, v chování fanoušků, nebo v přístupu klubů?
„V celkovém přístupu a nastavení. Když se podíváme na evropské ligy – nemusíme chodit daleko, stačí Německo. V Německu jsou součástí licenčního řízení požadavky na udržitelnost. Pokud je klub nesplní, může sice získat výjimku, ale princip je jasný – všechny kluby to mají nastavené a dodržují.
Jedná se například o to, že klub musí mít vypracovanou analýzu dopadů na životní prostředí – spotřebu energie, vody, emise skleníkových plynů nebo mobilitu fanoušků a zaměstnanců.
Musí mít navržený koncept udržitelné mobility a návrhy na snížení dopadů.
Sledování a měření dat – například údaje o spotřebě energie, vody nebo produkci odpadu – jsou nedílnou součástí požadavků. A kluby mají své manažery, kteří se o témata udržitelnosti starají. Teprve pak lze projekty správně řídit a realizovat. A to by měl být první krok i v českém fotbale.“